Jak efektivně na zdravý pohyb dětí
Jakákoli pohybová aktivita je komplexem lidského chování, zahrnujícím všechny naše pohybové činnosti, při zapojení kosterního svalstva a současně spojení i využití naší ENERGIE.
Pohyb je pro nás nepostradatelný, neboť si díky němu zakládáme na správný pohybový vývoj. Tzn. při snížení pohybu se také snižuje naše tělesné zatížení organizmu - zleniví - a tím vzniká nenápadné pomalé ochablé držení těla, bortí se nám páteř, nezapojují se všechny potřebné svaly a vznikají zdravotní potíže.
Tady si musíme dát pozor, zda se díky vadnému držení těla nezvýraznila břišní diastáza. Ta se může u dětí objevit, právě z důsledků povolených břišních svalů, plochých nohou, při skolióze, a může být také příčinou toho, že vaše dítko má vypouklé bříško a často jej bolí záda v bederní části.
Tím, že se děti méně hýbou, přestanou mít oporu, vyváženost těla a správný postoj a může dojít i ke zranění. Důsledkem absence pohybu neumí ovládat své tělo. Neumí udržet rovnováhu a hrozí jim riziko pádů.
Pohyb je důležitý také co se týče SOCIALIZACE. Jak se říká ,,ve dvou se to lépe táhne" a díky pohybovým aktivitám si děti můžou najít kamarády, budou se těšit na další hodinu cvičení. Děti potřebují být v kontaktu se svými vrstevníky.
Někteří se skamarádí hned, jiným to trošku déle trvá, ale i tak jsou mezi ,,svými,,. Dělají věci společně, baví je stejná aktivita - jsou více otevřenější, spokojenější. Cvičení je pak mnohem zábavnější. Otužují se nejen fyzicky, ale hlavně psychicky a to je v dětském věku hodně důležité.
Jak děti zapojit do pohybových aktivit?
Děti jsou hravé, tvořivé a mají rády pestrost, zajímavé dění, aktivity... Proto bychom podle toho měli přistupovat. Když si představíte to, že byste byli na jejich místě, či se vrátíte zpátky do dětství, co vás bavilo? Jak jste sebe nechali přesvědčit, jít do akce, nebo zapojit se do společných aktivit?
Když řeknu mým dětem - pojďte, jdeme cvičit - tak slyším ofrklé zvuky a mrčí, že se jim nechce. To známe asi všichni, 🙂 že. Ale když jdu na ně formou her či příběhem, vtáhnu je do děje a ony samy pak pokračují.
Proč zapojovat do cvičení příběhy?
Děti mají rády dobrodružství a svou představivost. Rády si hrají ve svých vymyšlených příbězích (to můžeme vypozorovat pokaždé, když si hrají samy) a toho bychom měli využít. Cvičení formou příběhu nebo her, zda vám ukáží, jak si myslí, že vypadá např. pozice draka.
Vy zkusíte svou verzi, dítě tu svoji a pak rádo pokračuje - tady také bychom měli mít my sami představivost a být kreativní. Např. vidím DRAKA, který má krásně rozpjatá veliká KŘÍDLA a letí nad HORU, kde má ukrytou svou tajnou JESKYNI... (už tu máme čtyři pozice). Následuje hra, masáž od maminky a závěrečné protažení a mazlení.
U cvičení můžete využít např. významné dny, svátky, tradice a dle vašeho příběhu na dané téma si s dětmi nenápadně hravou formou zacvičit a dostat je tak do pozice, do které potřebujete, jako jsou např. cviky na ploché nožky či bolavá záda.
Děti mají také rády pomůcky. Můžete využít vše, co najdete v běžné domácnosti. Ve cvičení pak děti vidí pestrost, barevnost, hravost - a na tu děti nalákáme nejvíce.
Naopak u starších dětí - puberťáků - zase vysvětlujeme význam pohybu a jednotlivých cviků. Co to s nimi a s jejich tělem dělá, jak tělo reaguje? Zda cítí ten rozdíl mezi touto pozicí a tímto dechem či nepatrnou změnou pohybu. Vidím to na mojí dceři Zuzance - slečny mají rády přesvědčení - ony samy se musí přesvědčit, že je to tak správně. Více vnímají své tělo a tudíž se o cvičení více zajímají.
Jak by měla vypadat náplň správného cvičení?
Pohybové aktivity, zvláště cvičení mají také svá pravidla a měla by se dodržovat, abychom si nezpůsobovali zbytečná zranění a nepoškozovali si svá těla. Pravidla, na které bychom měli myslet jsou: ROZCVIČKA - HLAVNÍ ČÁST – PROTAŽENÍ.
Na mých lekcích se s dětmi protahuji i na začátku lekce nebo cvičení. A to proto, že se naše těla pomalu a jemným způsobem připraví na tu hlavní část, kde se bude něco dít a kde bude potřeba více aktivity.
Pokud nebude čas, třeba abyste neztratili pozornost dětí, tak myslete na to, že především na konci byste se protáhnout měli. Jelikož na konci je protažení těla nejdůležitější, když jsou svaly zahřáté. Namáhané svaly mají po zahřátí tendenci se zkracovat. Tím, že se protáhneme, tak se tomuto nechtěnému procesu snažíme zabránit. Když se protáhneme - nebudou nás na druhý den svaly tolik bolet a nebo (kdo je zvyklý se protahovat pravidelně) někoho vůbec.
A jak s dětmi vlastně cvičím já?
Na začátku lekce se v kruhu (vsedě, abychom všichni na sebe krásně viděli) přivítáme a protáhneme se. Nedávno jsme cvičili více na nohy a chodidla, tak jsem děti připravila nenápadným protažením dolních končetin a posléze jim to přišlo velmi vhod. Následuje cvičení (jógových) pozic dle tématu či příběhu a pak jsou na řadě 2-3 pohybové hry na odreagování a pestrost hodiny.
Na procvičení správného dýchání zařazuji do každé lekce dechové cvičení. Posléze přijde jedna z nejoblíbenějších částí u dětí a to masáže, následuje protažení a když zbyde čas, tak relaxace (ať už pasivní či aktivní).
Najděte si s dětmi společnou chvilku a mějte radost z pohybu bez bolesti.
O autorce článku
Marta Haderková, Dis.

Zdravotní sestřička, lektorka pohybových kroužků pro děti a především máma dvou dětí, které se samy potýkaly s těmito neduhy.
12-letá Zuzanka měla vadné držení těla a cviky na stabilitu jí dělaly problémy. Na 7-letého Bruna byla moc těžká školní aktovka, proto se začal hrbit a měl náběh ke kulatým zádům.
Nejen mé děti, ale i v naší dětské ordinaci přibývalo dětí, především jejich rodičů, kteří hledali účinné cvičení, které by jim mohlo pomoci. Jako zkušená lektorka dětské jógy vím, co se dětem osvědčilo. Jaké cviky mají rády, na které se těší a kterým by se naopak chtěly vyhnout.
Práci s dětmi mám moc ráda, obzvláště, když jim nenápadně, hravou formou cvičení, pomůžu k jejich správnému vývoji. Kroužky pro děti vedu již 10 let, kdy jsem začínala s mými dětmi vést pohybové kroužky v rodinném centru, jehož jsem spoluzakladatelkou. Postupně, jak děti rostly a také pracovní prostředí, mě vedlo k dalším krokům, vzdělávání, získávání dovedností, abych se mohla ještě více věnovat dětem.