HLAVA nebo TĚLO?
V ideálním případě bych moc ráda napsala hlava i tělo, jenže... protože nežijeme v ideálním světě, hodíme oko na to, jak najít rovnováhu mezi tím, co by chtělo naše tělo a tím, co si zabejčeně žádá naše hlava.
- Kdo je šéf a kdo kámoš?
- S kým se snadněji diskutuje?
- A proč, když se naše hlava rozhodne, s ní často nic nezmůžeme?
Hádám, že spousta z nás, když se podíváme do zrcadla, zatoužíme po... menším zadečku, pevnějším bříšku, aby nám toliko nevisely ty svaly na rukou a ty vnitřní stehna... Však víme, téměř vždycky na sobě najdeme něco ke zlepšení.
A když už se vážně naštveme, jdeme přes mrtvoly! ... asi tak týden...
Rychlé starty, rychlé konce
Počáteční nadšení a tah na branku máme, jsme ženy, mámy, partnerky, kuchařky, taxikářky, uklízečky, víc to asi komentovat nemusím, dokážeme pohnout světem.
Jenže... pak přijde jedna nudle u nosu, karanténa, čtyři e-maily ze školy, volají ze školky, práce, onemocní pes a z běžného kolotoče se stává odstředivá vířivka, která nás do minuty knockoutuje.
No a z naší touhy po pevnější postavě a lepším zdraví je zase houby.
Proč? Prooč? Proooč? Už zase? Vždyť TENTOKRÁT jsem fakt chtěla VYDRŽET!
A tady se vracím o ten týden zpět, kdy jsme dospěly k tomu finálnímu rozhodnutí, že TENTOKRÁT to už ROZHODNĚ dáme!
Než se znovu postavíme na start
Před tím, než se impulzivně a bezhlavě vrhneme do nějaké super truper osvědčené diety Marušky odvedle, položme si pár otázek:
- Kolik mám času pro sebe?
- Najdu si v týdnu, když se podívám na VŠECHNY věci, které se neobejdou bez mé přítomnosti, i pár minut navíc?
- Jak to mám se cvičením? Jsem na úplném startu nebo už mám něco odcvičeno a mám na co navázat?
- Jak to máme doma se stravou? Potřebuju větší změny nebo mi bude stačit něco málo upravit?
A v tuto chvíli přichází náš rozhovor s kámošem a šéfem. Asi jste hned na začátku vytušily, že tělo je kámoš, to vás prakticky vždycky podrží, i když mu naložíte, bude vděčné za každý kousek pozornosti, fyzické aktivity, bude chrochtat blahem, když se mu pověnujete, zbavíte ho bolestí a ještě mu stravou založíte na zdravější zítřky.
Ale ta hlava... tak ta má do kámoše daleko. Hoďte jí vidle do jejího milovaného gauče, brambůrek a skleničky vína a zatopí vám tak, že se budete jen těžko vzpamatovávat.
Raději maraton než sprint
Netlačte, neprorážejte hlavou zeď, nesnažte se napasovat do tabulek ani srovnávat se sousedkou.
Každá to máme jinak, každá máme svoje tempo a každá ty změny na talíři i v pohybu potřebujeme jinak. Co funguje jedné, nebude fungovat druhé.
Základem úspěchu je ale dialog. Dialog mezi tělem a hlavou, abychom si uvědomily, co chceme, jestli je to vůbec reálné a HLAVNĚ, kolik času na to budeme potřebovat, abychom nevyděsily naši hlavu, ještě než zaklekneme do startovních bloků.
Netvrdím, že mezi vámi nejsou ženy, které mají takový tah na branku, že je NIC nezastaví. Klobouk dolů! Ale ze své více než 10leté praxe s klientkami se setkávám spíše s tím, že to dře. 100krát začnu a po 101. skončím ještě dřív, než jsem se dobrala k sebemenšímu výsledku. A ne, fakt to není vaše slabá vůle.
- Plánujte
- Buďte na sebe hodné
- Zapisujte si pokroky
Dělejte malé změny pěkně pomalinku týden po týdnu a jednu za druhou, nikdy se nesnažte měnit 6 věcí naráz.
Dopřejte si i odpočinek a kvalitní spánek, tělo a hlava ve stresu vám jinak raz-dva zatnou tipec. Počítejte s tím, že vám do vašich plánů "občas" něco vstoupí, vy to ale při prvním klacku pod nohama prostě nevzdáte.
Podtrženo a sečteno: žádné kotrmelce. Berte to jako tanec. I při něm vám občas někdo šlápne na nohu, musíte se zastavit, pootočit, udělat pár kroků zpět, ale i přesto se vždycky doberete na konec písničky.
Petra Dvořáková

Jmenuji se Petra Dvořáková a už více než deset let vracím ženám sebevědomí a lásku k vlastnímu tělu. Kombinuji zdravý pohyb a skvěle složenou stravu tak, abych zbořila tradiční představu, že změna životního stylu je pekelná dřina. Ona to totiž může být naprosto skvělá jízda!